Umělé trávníky

Umělé trávníky - jsou koberce ze speciálních vláken, které se v ploše lepí k sobě. Barevná lajnování jednotlivých sportů se do trávníku buď všívají při výrobě nebo vlepují při pokládce. Aby byl umělý trávník kompletní je nutné do něj zapracovat nosnou pochozí vrstvu z jemného křemičitého písku, dle typu od 5 do 30kg/m2. Tato vrstva v řádech tun jej zároveň zatěžuje, a tak na podkladu drží vlastní vahou.

U speciálních fotbalových trávníků, (tzv. 3. generace) se navíc kombinuje vsyp pískový s gumovým granulátem, zajišťujícím ještě lepší pružnost a odskok míče, než je u kvalitního přírodního trávníku. Navíc umožňuje hráčům i hru v kopačkách.

Kvalita umělých trávníků a jejich určení se posuzuje podle chemického složení, typu vláken, jejich délky, hustoty, množství vsypu a kvality podložky, do které se vlákna všívají.

Jako podklad pod tyto povrchy může být použito:

• štěrková vrstva - finančně nejdostupnější podklad
• asfaltová vrstva - ideální podklad
• elastická podložka - směs gumového recyklátu, jemného kamene a polyuretano- vého pojiva zaručuje zvýšení pružnosti povrchu, je stabilní a vodopropustná

Rozlišují se umělé trávníky víceúčelové, vhodné pro hru většiny běžných sportů na dobré úrovni a speciální, zaměřené konkrétně na určitý druh sportu, např. fotbal, tenis, pozemní hokej atd., které zaručují velmi optimální herní vlastnosti.

Výhodou umělých trávníků oproti polyuretanovým povrchům je:

• cenová dostupnost
• lepší herní vlastnosti
• velký výběr různých typů a zaměření

Nevýhodou umělých trávníků oproti polyuretanovým povrchům je:

• nutnost provádění údržby
• nižší trvanlivost